Televizní producent Frank Cross je samolibý a bezcitný sobec, který ignoruje svou rodinu, na Štědrý den vysílá horory a v předvánočním čase dává výpovědi zaměstnancům. Frankova arogance překročí únosnou mez natolik, že se mu zjeví duch jeho zesnulého kolegy, který mu zvěstuje návštěvu třech dalších duchů - minulých Vánoc, současných Vánoc a budoucích Vánoc...
Příběh Charlese Dickense Vánoční koleda patří dnes již ke klasice, která se dočkala mnoha adaptací. Takřka každá animovaná franšíza zpracovala Dickensovu povídku s "obsazením" svých postaviček - kupříkladu za mého dětství byla populární disneyovská verze se strýčkem Skrblíkem. Velice zdařilá je i česká rozhlasová hra s Josefem Somrem v hlavní roli. Nápad na moderní filmovou adaptaci s Billem Murrayem, který dokáže v roli arogantních sobců zazářit, tak musel v osmdesátých letech vypadat jako geniální. Samotná realizace bohužel dopadla podstatně hůř.
Murray je v roli moderního lakomce Scrooge - sebestředného televizního producenta Franka Crosse - opravdu vynikající. Sarkasmus, se kterým dokáže zrušit vánoční prémie nespravedlivě propuštěnému zaměstnanci je odpudivý a k popukání zároveň. Ostatně celá první polovina se nese v duchu povedených vtipů a příjemné nadsázky, jaké známe z amerických komedií 80. let (s Murrayem, Chasem, Martinem či někým jiným z obvyklých podezřelých). Hned úvodní parodie na televizní vysílání je dost trefná. Komedie však definitivně začne ztrácet svůj potenciál ve chvíli, kdy hlavní postavu - v souladu s Dickensovou předlohou - začnou navštěvovat duchové.
Režisér Richard Donner je opěvován pro svou schopnost připravit odlehčenou dobrodružnou nebo akční podívanou. Bohužel ale neměl cit pro komedii se specifickou nadsázkou a je docela škoda, že scénář k Strašidelných Vánoc se dostal pod ruku právě jemu. Právě u postav duchů se ukazuje, že Donner sice dokázal pečlivě ohlídat jejich kostýmy, masky a výtvarné ztvárnění vůbec, ale nepochopil jak u těchto postav vést herce. Jejich představitelé Murrayho (nevhodně obsazený) kamarád David Johansen a komička Carol Kane tak strašně přehrávají, diváka nejenže nepobaví, ale vyloženě otráví, což by se u vánočního filmu stát nemělo. Bohužel podle vzpomínek tvůrců nutil herce šlapat na plyn právě režisér.
Trapnost vyvrcholí v závěru v televizním studiu, kdy se ze řetězu utrhne i Murray (podle vzpomínek také podporovaný Donnerem) a přijde moralistické finále. To je sice v tomhle případě očekávané, ale je strašně hloupě prvoplánově zpracované. Kromě Murrayho se ve vedlejších rolí objeví třeba legendární Robert Mitchum, Murrayho bratři Brian, John a Joel nebo Indianova dívka Karen Allen. U některých herců zamrzí, že na ně zbylo v podstatě jen cameo, nejvíc asi u "desátníka Klingera" Jamieho Farra.
Scénáristé Mitch Glazer a Michael O'Donoghue a představitel hlavní role nebyli s výsledkem spokojeni, což za vinu dávali režisérovi, který podle nich "nerozuměl komedii", z filmu vystřihl 60 % materiálu scénáře a dával důraz na jiné scény, než autoři zamýšleli. Donner si prostě na čisté komedii vylámal zuby - ostatně jako řada jiných uznávaných režisérů (jemu se to stalo už podruhé po slabém remakeu Veberovy Hračky). Určitě by mu v tomhle směru prospělo doučování, v době vzniku filmu např. od Franka Oze.
Billu Murraymu role ironického protivy prostě sedí, což na plátně prokázal víckrát (nejlépe nejspíš v Na Hromnice o den více). Pokud patříte mezi Billovy fanoušky, Strašidelné Vánoce vás minimálně v první půlce pobaví. Pokud by vás otrávili, můžete si zpravit náladu nedávným televizním speciálem Netflixu A Very Murray Christmas, ve kterém Bill pod režijním vedením Sofii Coppoly a po boku několika pěveckých hvězd zazpívá haldu slavných vánočních šlágrů.
Žádné komentáře:
Okomentovat