pátek 31. prosince 2021

Prachy a smůla / Cent briques et des tuiles (1965)



NOČNÍ SPECIÁL 2021

Podvodníček Marcel (Jean-Claude Brialy) prohraje v hazardu peníze své bandy a od svých kompliců dostane ultimátum, aby dluh do týdne splatil. Marcel potká svého bývalého kumpána Étienna (Albert Rémy), který ho přemluví, aby pomohl připravit novou "fušku" - loupež obchodního domu Galerie Lafayette den před Vánoci, kdy budou pokladny nákupního centra plné k prasknutí. Partu lupičů doplní ještě falešný Děda Mráz Justin (Jean-Pierre Marielle), zaměstnanec obchodního domu Méloune (Michel Serrault) a kurtizána Ida (Marie Laforêt). Může tato skvadra nepříliš důmyslných zlodějíčků se svým plánem uspět?


Francouzskou komedii šedesátých let mají čeští diváci spojenou především s filmy Louise De Funése, případně Jeana- Paula Belmonda. Za celou dekádu ale ve Francii vznikly stovky taškařic, často rychlokvaškové výroby s kvapně spíchnutým scénářem, v obsazení se objevil někdo z tehdejších komiků (většinou se jednalo o Michela Serraulta, Jeana Poireta, Darryho Cowla, Francise Blanche, Jeana Richarda nebo i všechny z uvedených) s tím, že už to nějak zachrání a snad diváci dorazí, aby z laciné komedie vzešel producentům alespoň nějaký zisk. Dá se říct, že do téhle skupiny patří i snímek Prachy a smůla, který si ve své době našel cestu i do československé distribuce.


Hned v prvních vteřinách komedie režiséra Pierrea Grimblata zaujme lehce netradičním, ale legračním pojetím úvodních titulků - pro některé diváky jsou dokonce pasáží, kterou si z filmu zapamatují nejvíc. V příjemně poťouchlé náladě se nese celá první část, kdy se seznamujeme s Marcelem a jeho kumpány, a druhá část, kdy dojde na samotnou loupež. Potom ale vstoupí na scénu parta mladých chuligánů, která trochu zamíchá dějem, ale jejich scény jsou spíše otravné. A od té chvíle film už nechytne druhý dech a fanoušci francouzských komedií se baví spíše rozpoznáváním známých tváří, které se tu v epizodkách objevují. Producenti chtěli využít popularity zpěvačky Marie Laforêt a tak do děje trochu násilně naroubovali i jeden její pěvecký výstup, stejně jako některé dobové hity tehdejšího francouzského rock'n'rollu.


Zábava se přeci jen o trochu zlepší v závěru, kdy se lupičská skupinka ukrývá před policií ve vile na předměstí, nicméně scénka koridy strážníků s býkem by působila vyčpěle už za časů starých grotesek, natož pak v době vzniku filmu. Jak z grotesek je i karikaturní pojetí všech figur, které si ale Brialy, Rémy, Marielle, Serrault, Laforêt i ostatní užívají. Když na plátně není nikdo z Brialyho tlupy, je to (negativně) znát.


Prachy a smůlu jsem poprvé viděl před více než deseti lety a opětovné zhlédnutí ve mně nechalo stejné dojmy jako to první. Jedná se o řadovou lupičskou blbinku, která ale výjimečnosti podobné komedie Krást se musí umět nedosahuje. Rovněž jsem si potvrdil, že filmu hodně pomáhá dobový český dabing s Vladimírem Brabcem, Lubomírem Lipským, Čestmírem Řandou, Jiřím Adamírou a dalšími, který se překvapivě nebál ani peprnějších výrazů. Lubomír Lipský je navíc ze všech českých dabérů Michelu Serraultovi nejblíž a to jak barvou hlasu, tak hereckým projevem.

























Žádné komentáře:

Okomentovat