Zobrazují se příspěvky se štítkem1940s. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem1940s. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 26. prosince 2023

Larceny, Inc. (1942)


NOČNÍ SPECIÁL 2023

Dva zlodějíčci 'Sekáč' Maxwell a 'Konvička' Martin se po propuštění z kriminálu nevydávají na poctivou cestu, ba naopak. Spolu s letitým parťákem 'Brečounem' Davisem začnou spřádat plány na vyloupení banky. Sekáčův úmysl spočívá v tom, že lupiči koupí s bankou sousedící obchůdek s koženým zbožím, z jehož sklepa prokopou tunel přímo do bankovního trezoru. Jejich oficiální podnikání je však úspěšnější než čekali, takže Sekáč pro klid na práci musí odhánět jak po zboží lačnící zákazníky, tak další hokynáře z okolí, pro které se jeho krámek stane vzorem a začnou si k němu chodit pro rady v obchodních záležitostech...

Po nedávném připomenutí francouzské komedie Krást se musí umět a její dánské předělávky jsem měl náladu na další lupičskou komedii a tak jsem jako po vánočním filmu sáhl po Larceny, Inc. z roku 1944. Jednou z věcí, která mě na snímku nalákala, bylo jméno S.J. Perelmana (a jeho manželky Laury) pod divadelní předlohou. Perelman byl významný židovský humorista, jehož tvorba patřila k inspiračním zdrojům pro povídkové dílo Woodyho Allena, a rovněž se podílel na scénářích několika ranných filmů bratrů Marxových. 

Hru Perelmanových nicméně zadaptovala dvojice scénáristů Everett Freeman a Edwin Gilbert a režie se ujal Lloyd Bacon. Pro režiséra se pak jednalo o třetí spolupráci s hlavní hvězdou filmu Edwardem G. Robinsonem. Robinson proslul ve třicátých letech jako protagonista tehdejších gangsterek a pod Baconovým vedením natočil tři kriminální komedie, v nichž své předchozí zločinecké postavy lehce zkarikoval (Larceny, Inc. je posledním filmem této volné veseloherní série). Po několika letech čekala Robinsona jedna z nejvýznamnějších rolí jeho kariéry, vyšetřovatel pojišťovny ve slavné Wilderově Pojistce smrti, po níž mu nastala v padesátých letech krátká pracovní přestávka vynucená tím, že se jako řada jiných hollywoodských hvězd stal obětí tzv. "honu na čarodějnice". Po svém očištění se částečně přesunul do Evropy, kde svou filmografii uzavíral účastmi v šedesátkových lupičských komediích.

Očekávaných vtipných situací a ironických dialogů jsem se ale ve filmu Larceny, Inc. dočkal tak napůl. V ústřední trojici lupičů jsou efektivně rozloženy síly mezi vůdce Sekáče v podání Edwarda G. Robinsona a jeho dva pomalejší poskoky Brodericka Crawforda jako Konvičku a Jacka Carsona jako Brečouna. Tento trojlístek měl potenciál rozjet slušnou komediální šarádu, nicméně já v tomto případě nepodlehl tak docela a přičítám to dvěma důvodům. Zaprvé znám Darebáčky Woodyho Allena. Ano, Woodyho inspirace Perelmanem došla do té míry, že jeho hru The Night Before Christmas zadaptoval po svém. Podobně jako v případě filmu Do Říma z láskou, který v jedné z dějových linií představoval remake Felliniho Bílého šejka, i zde se jednalo o nepřiznanou předělávku a Woody ve svém zpracování více rozvíjel jiné motivy námětu. Darebáčci ale přezvali i některé z gagů původní adaptace, takže mě jejich použití až tolik nepřekvapilo, a proto možná ani nerozchechtalo.

Zadruhé byla proměna Robinsonova Sekáče z vychytralého zloděje v milého obchodníka trochu scénáristicky odbytá, a proto pro mě ne tak uvěřitelná. I tak nabízí Larceny, Inc. nabízí celou řadu míst k popukání, já se patrně nejvíce bavil ve scénách, kdy se Sekáč snaží všemožně zbavovat zákazníků v obchodě, aby nemohli narušit hladký průběh kopání tunelu ve sklepě. Robinson se svým charismatem hereckému ansámblu dominuje, kromě zmíněných Crawforda a Carsona jsou součástí obsazení také tehdejší žena Ronalda Reagana Jane Wyman, budoucí slavný komik Jackie Gleason v roli barmana a mladý Anthony Quinn, který si střihl výraznou postavu záporáka Lea.

Larceny, Inc. představuje starosvětskou poklidnou zábavu pro sváteční odpoledne v tom nejlepším slova smyslu (české titulky k filmu jsou uloženy na serveru OpenSubtitles). Žánrový herecký souputník Edwarda G. Robinsona Hupmhrey Bogart však se svou vánoční podvodnickou komedií vychází z pomyslného souboje o chlup lépe.
















pátek 23. prosince 2022

Remember the Night (1940)


NOČNÍ SPECIÁL 2022

Zlodějka Lee je krátce před Vánocemi zadržena za krádež šperků. Jelikož je proces odročen až do doby po svátcích, zaplatí za ní žalobce Joe kauci, aby si mohla užít poslední Vánoce na svobodě. Shodou náhod nakonec Joe veze Lee na Štedrý večer domů ke své matce a tetě Emmě, které žijí v malém městě v Pennsylvánii. Nesourodá dvojice k sobě po chvíli začne nacházet cestu...


Po Christmas in Connecticut  jsem dostal zálusk na další vánoční film s Barbarou Stanwyck. Remember the Night natočil podle scénáře Prestona Strugese režisér Mitchell Leisen a právě kontrast odlišností obou tvůrců definuje výslednou podobu snímku. Sturges plánoval, podobně jako ve svých pozdějších filmech Lady Eva a Příbeh z Palm Beach natočit ironickou komedii o milostné dvojici, jejíž lásku do jisté míry ovlivňuje čirý pragmatismus - nehodí se snad recidivistce, že jí podléhá muž, který ji může poslat znovu za mříže? Nicméně uhlazený Leisenův styl nakonec Sturgesovy záměry utlumil a režisér si výsledek přizpůsobil sobě na míru.

Leisen byl známý svým důrazem na výpravu (však se jí také před zahájením režijní dráhy věnoval), a proto ve filmu nechybí pečlivě budovaná atmosféra amerického maloměsta ve vánočním čase, která dokáže v mžiku naladit na sváteční náladu. Podobně nakažlivá je domácí pohoda v domě Joeovy matky a tety, navíc představitelky obou žen, Beulah Bondi a Elizabeth Patterson, působí natolik sympaticky, že byste je hned brali za členky vlastní rodiny. Příjemné naladění vrcholí ve scéně vánočního plesu a jen v několika málo momentech do ní pronikne scénáristův sarkastičtější rukopis - např. ve scéně s Leeinou odmítavou matkou nebo ve sturgesovsky otevřeném závěru, který nechává na divákově rozhodnutí, zda se jedná nebo nejedná o happy end.

Po boku Barbary Stanwyck v roli Lee se jako Joe poprvé objevuje Fred MacMurray. Tuto dvojici v budoucnu čekaly ještě tři další společné filmy vážnějšího rázu včetně legendární Pojistky smrti. Je osvěžující vidět oba herce spolu v komedii, která se později pro každého z nich samostatně stala jednou z domén. Zatímco MacMurrayho postava trochu doplácí na osekaný scénář (což rozvedu dále), Barbara zde dává průchod svému komediálnímu nadáním. I když jsem jí v podobné roli viděl už v jiných filmech, její podání Lee je natolik sympatické, že se mi jako polepšená kriminálnice tady líbila víc než v jiných filmech.

Prestonu Sturgesovi se podobně jako Billymu Wilderovi spolupráce s Mitchellem Leisenem vůbec nelíbila. Oba byly nespokojení s tím, jak Leisen uchopil jejich scénáře, že se rozhodli své další filmy režírovat sami. V tomto konkrétním případě Sturgesovi vadilo nejen uhlazení některých motivů, ale také vyškrtnutí plamenných soudních projevů Joea, díky nimž byla postava výraznější a nabízela prostor pro konverzační ekvilibristiku. Tyto pasáže by určitě pomohly lépe dokreslit, proč Joe patří mezi obávané státní návladní. Co ale Prestonu Sturgesovi natáčení přineslo, bylo přátelství s Barbarou Stanwyck a seznámení se s jejím talentem. Hned další rok napsal Stanwyck na tělo komedii Lady Eva, která patří k tomu nejlepšímu, co na veseloherním poli ve 40. letech vzniklo.

I když souhlasím se Sturgesovými výtkami, rozhodně musím přiznat, že v režisérem vybudovaném prostředí vánoční venkovské domácnosti jsem se při sledování uvelebil. Režisér podle mě selhal ve vedení některých vedlejších herců, zejména Sterling Holloway v roli bratrance Willieho. Oproti zmiňovanému druhému vánočnímu filmu Barbary Christmas in Connecticut vychází Remember the Night na počet gagů a slovních vtipů (zřejmě důsledek zmiňované nedobrovolné úpravy scénáře) jako chudší. Co se týče atmosféry vánočních svátků, nechává pozdější snímek daleko za sebou. 







pondělí 20. prosince 2021

Vánoce v Connecticutu / Christmas in Connecticut (1945)


NOČNÍ SPECIÁL 2021

Elizabeth Laneová je populární redaktorka ženského časopisu, jejíž čtenáři hltají články o životě na rodinné farmě, rady k péči o děti a tipy na recepty. Skutečná Elizabeth ale žije v ruchu velkoměsta, neumí vařit, je svobodná a bezdětná. Jak si poradí s přáním svého šéfa, aby na své farmě přes Vánoce ubytovala válečného hrdinu a předvedla mu sváteční kouzlo v teple rodinného krbu? 


Chtěl jsem se podívat na vánoční film s mojí nejoblíbenější herečkou Barabrou Stanwyck a nejdřív jsem si nemohl vybrat, jestli si vyberu Remember the Night z roku 1940 nebo o pět let mladší Christmas in Connecticut. Nakonec to vyhrála druhá ze svátečních komedií, protože jsem Barbaru už dvakrát viděl v roli napravené podvodnice (v Hawksově Gangsterské nevěstě a ve Strugesově geniální The Lady Eve) a chtěl jsem si ji užít v jiném typu postavy.

A toho se mi dostalo jen tak napůl. Stanwyck sice tentokrát nehraje nikoho s kriminálním pozadím, ale protože jsme v žánru crazy komedie, i tak se její postava vydává za někoho, kým není. Poloha emancipované a nepraktické novinářky Barbaře sedí a jako vždy je okouzlující nejen svým půvabem ale i hereckým projevem.

Bohužel se Stanwyck tentokrát nedostalo odpovídajícího hereckého partnera pro romantickou linku. Dennis Morgan není jako typ pro roli pilota špatný, ale nemá váhu Garyho Coopera, Henryho Fondy nebo Freda MacMurrayho. Výraznější mi přišli v podstatě všichni ostatní mužští představitelé včetně pilotova soka v lásce v podání Reginalda Gardinera i Sydneyho Greenstreeta jako pana Yardleyho. Ze všech nejzábavnější je ale S.Z. Sakall v roli maďarského kuchaře Felixe, kterému se dostalo těch nejlepších replik ve scénáři ("Blbonun, ovocní blbouni, to je ono."). Sakall byl skutečný maďarský emigrant (s Greenstreetem se setkal i v o tři roky straší Casablance), který si stejně jako jeho postava nezvykl na americkou kuchyni a po své manželce vyžadoval, aby mu na natáčení připravovala obědy středoevropských chutí.

Postavy procházejí zábavnými situacemi bláznivé komedie, které sice nejsou střídané v tempu scénářů Miloše Macourka, ale ani jednou jsem se nezačal nudit i kvůli skvělým dialogům ("-Nivní půdy jsou na pěstování nejlepší, ne?" - "Někteří lidé říkají, že ano, jiní, že ne." - "Ale co říkáte vy?" - "Já s nimi souhlasím."). Režie Petera Godfreyho sice není originální jako u Lubitsche nebo Wildera, ale dokáže udržet tempo a kontrolu nad veseloherní mašinérií i romantickými motivy. Velice dobře funguje dobová swingová hudba a melodie písně The Wish That I Wish Tonight zní jako balzám.

V roce natočil remake Vánoc v Connecticutu jako svůj režijní debut bývalý kulturista a budoucí guvernér Arnold Schwarzenegger a hlavní role v něm ztvárnili  Dyan Cannon, Kris Kristofferson a Tony Curtis. Podle kritických i diváckých reakcí však oprávněně upadl v zapomnění a dnes je spíše kuriozitou poptávanou snad jen videosběrateli. Původní Christmas in Connecticut jsou sice standardní, ale vysoce inteligentní zábavou. Což v porovnání se současnými svátečními romcomy není málo.









pondělí 28. prosince 2020

Obchod za rohem / The Shop Around the Corner (1940)


NOČNÍ SPECIÁL

Pan Matušek je vlastníkem velkého obchodu s koženým zbožím v Budapešti, který obsluhuje pět prodavačů a jeden poslíček. Největší respekt má služebně nejstarší Alfred Kralik (James Stewart). Jednoho dne do obchodu zavítá dívka Klára Novaková (Margaret Sullavan) s žádostí o práci. Alfred by ji nejraději odmítl, ale Klára přesvědčí pana Matuška, aby ji přijal – do blížící se vánoční sezóny se bude hodit. Od tohoto momentu se mezi Alfredem a Klárou rozpoutá vzájemná řevnivost, i když oba netuší, že přes dopisy si mnohokrát vyznali lásku. Udržují totiž dopisovací vztah přes inzerát, přičemž o skutečné totožnosti druhého pisatele nemají ani ponětí…

Opět americká vánoční romantická komedie, ovšem s notně evropským duchem. Za ten můžeme děkovat režiséru Ernstu Lubitschovi. Slavný tvůrce velice rád zasazoval zápletky svých filmů do evropského prostředí a často adaptoval divadelní hry autorů ze starého kontinentu, takže i tento přepis maďarské veselohry ponechal v kulisách předválečné Budapešti. V souvislosti s režisérem se často hovoří o tzv. „Lubitschově doteku (Lubitsch Touch)“, pro který ale neexistuje jednoznačný výklad a různí filmoví publicisté ho vysvětlují jinak. Jedná se o specifické kouzlo složené z ingrediencí typických pro Lubitschovu tvorbu, jenž můžeme cítit i v tomto filmu.

Na rozdíl od jiných Lubitschových komedií, jejichž protagonisté jsou diplomaté, šlechtici, podvodníci nebo umělci, má Obchod za rohem navíc tu výhodu, že s jejími hrdiny a příběhem (seznámení přes inzerát) se běžný divák může snadněji identifikovat. A díky přirozeným výkonům sympatických herců Jamese Stewarta a Margaret Sullavanové postavám opravdu od srdce přejete, aby skončila ruka v rukávě (do Kláry Novakové bych se zamiloval hned). Dialogy jsou prošpikované ironickým humorem (který nezapře židovský původ jejich autorů Raphaelsona a Lubitsche), jehož nositelem je především prodavač Pirovič v podání původně německého komika Felixe Bressarta („Budeme po zavírací hodině zdobit výlohu, takže nemusíme večeřet s Lásloovými. Není to báječné?“).

Musím říct, že mě fascinuje Lubitschova inteligentní režie, která má všechno v pevných rukou, nebojí se netradičních záběrů (Klára vyzvedávající dopis na poště), ale zároveň neexhibuje a vše působí naprosto lehce a přirozeně. A jsem okouzlený nápady jako vyznáním citů při přesvědčování k nákupu náprsní tašky, od kterých by se autoři dnešních romantických komedií mohli učit. Okouzlit se nechali i Billy Wilder, který měl na stěně své kanceláře léta nápis „Jak by to udělal Lubitsch?“ a Nora Ephron, jenž námět o dvojici známých, kteří se najdou přes inzerát, zopakovala po svém v Lásce přes internet.

Co ale oproti některým jiným Lubitschovým filmům chybí, je určité podivná morálka jeho postav. Takže hlavní hrdinka to netáhne se dvěma kamarády najednou jako v Lásce mezi umělci nebo nepodvádí svého manžela poté, co pro ni riskoval život, jako hrdinka jinak povedené válečné komedie Být či nebýt. Chápu, že řadu dnešních diváků právě tato témata na Lubitschovi přitahují, i když já se bez takových necudností obejdu. Ve vánočně laskavém Obchodě za rohem ale pro ně není místo.

Ernst Lubitsch označil Obchod za rohem za nejpovedenější film, který natočil. Někteří kritici ho řadí do žebříčků nejlepších filmů všech dob. Já jim tento názor rozhodně rozporovat nebudu.