Zobrazují se příspěvky se štítkemBarbara Stanwyck. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemBarbara Stanwyck. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 23. prosince 2022

Remember the Night (1940)


NOČNÍ SPECIÁL 2022

Zlodějka Lee je krátce před Vánocemi zadržena za krádež šperků. Jelikož je proces odročen až do doby po svátcích, zaplatí za ní žalobce Joe kauci, aby si mohla užít poslední Vánoce na svobodě. Shodou náhod nakonec Joe veze Lee na Štedrý večer domů ke své matce a tetě Emmě, které žijí v malém městě v Pennsylvánii. Nesourodá dvojice k sobě po chvíli začne nacházet cestu...


Po Christmas in Connecticut  jsem dostal zálusk na další vánoční film s Barbarou Stanwyck. Remember the Night natočil podle scénáře Prestona Strugese režisér Mitchell Leisen a právě kontrast odlišností obou tvůrců definuje výslednou podobu snímku. Sturges plánoval, podobně jako ve svých pozdějších filmech Lady Eva a Příbeh z Palm Beach natočit ironickou komedii o milostné dvojici, jejíž lásku do jisté míry ovlivňuje čirý pragmatismus - nehodí se snad recidivistce, že jí podléhá muž, který ji může poslat znovu za mříže? Nicméně uhlazený Leisenův styl nakonec Sturgesovy záměry utlumil a režisér si výsledek přizpůsobil sobě na míru.

Leisen byl známý svým důrazem na výpravu (však se jí také před zahájením režijní dráhy věnoval), a proto ve filmu nechybí pečlivě budovaná atmosféra amerického maloměsta ve vánočním čase, která dokáže v mžiku naladit na sváteční náladu. Podobně nakažlivá je domácí pohoda v domě Joeovy matky a tety, navíc představitelky obou žen, Beulah Bondi a Elizabeth Patterson, působí natolik sympaticky, že byste je hned brali za členky vlastní rodiny. Příjemné naladění vrcholí ve scéně vánočního plesu a jen v několika málo momentech do ní pronikne scénáristův sarkastičtější rukopis - např. ve scéně s Leeinou odmítavou matkou nebo ve sturgesovsky otevřeném závěru, který nechává na divákově rozhodnutí, zda se jedná nebo nejedná o happy end.

Po boku Barbary Stanwyck v roli Lee se jako Joe poprvé objevuje Fred MacMurray. Tuto dvojici v budoucnu čekaly ještě tři další společné filmy vážnějšího rázu včetně legendární Pojistky smrti. Je osvěžující vidět oba herce spolu v komedii, která se později pro každého z nich samostatně stala jednou z domén. Zatímco MacMurrayho postava trochu doplácí na osekaný scénář (což rozvedu dále), Barbara zde dává průchod svému komediálnímu nadáním. I když jsem jí v podobné roli viděl už v jiných filmech, její podání Lee je natolik sympatické, že se mi jako polepšená kriminálnice tady líbila víc než v jiných filmech.

Prestonu Sturgesovi se podobně jako Billymu Wilderovi spolupráce s Mitchellem Leisenem vůbec nelíbila. Oba byly nespokojení s tím, jak Leisen uchopil jejich scénáře, že se rozhodli své další filmy režírovat sami. V tomto konkrétním případě Sturgesovi vadilo nejen uhlazení některých motivů, ale také vyškrtnutí plamenných soudních projevů Joea, díky nimž byla postava výraznější a nabízela prostor pro konverzační ekvilibristiku. Tyto pasáže by určitě pomohly lépe dokreslit, proč Joe patří mezi obávané státní návladní. Co ale Prestonu Sturgesovi natáčení přineslo, bylo přátelství s Barbarou Stanwyck a seznámení se s jejím talentem. Hned další rok napsal Stanwyck na tělo komedii Lady Eva, která patří k tomu nejlepšímu, co na veseloherním poli ve 40. letech vzniklo.

I když souhlasím se Sturgesovými výtkami, rozhodně musím přiznat, že v režisérem vybudovaném prostředí vánoční venkovské domácnosti jsem se při sledování uvelebil. Režisér podle mě selhal ve vedení některých vedlejších herců, zejména Sterling Holloway v roli bratrance Willieho. Oproti zmiňovanému druhému vánočnímu filmu Barbary Christmas in Connecticut vychází Remember the Night na počet gagů a slovních vtipů (zřejmě důsledek zmiňované nedobrovolné úpravy scénáře) jako chudší. Co se týče atmosféry vánočních svátků, nechává pozdější snímek daleko za sebou. 







pondělí 20. prosince 2021

Vánoce v Connecticutu / Christmas in Connecticut (1945)


NOČNÍ SPECIÁL 2021

Elizabeth Laneová je populární redaktorka ženského časopisu, jejíž čtenáři hltají články o životě na rodinné farmě, rady k péči o děti a tipy na recepty. Skutečná Elizabeth ale žije v ruchu velkoměsta, neumí vařit, je svobodná a bezdětná. Jak si poradí s přáním svého šéfa, aby na své farmě přes Vánoce ubytovala válečného hrdinu a předvedla mu sváteční kouzlo v teple rodinného krbu? 


Chtěl jsem se podívat na vánoční film s mojí nejoblíbenější herečkou Barabrou Stanwyck a nejdřív jsem si nemohl vybrat, jestli si vyberu Remember the Night z roku 1940 nebo o pět let mladší Christmas in Connecticut. Nakonec to vyhrála druhá ze svátečních komedií, protože jsem Barbaru už dvakrát viděl v roli napravené podvodnice (v Hawksově Gangsterské nevěstě a ve Strugesově geniální The Lady Eve) a chtěl jsem si ji užít v jiném typu postavy.

A toho se mi dostalo jen tak napůl. Stanwyck sice tentokrát nehraje nikoho s kriminálním pozadím, ale protože jsme v žánru crazy komedie, i tak se její postava vydává za někoho, kým není. Poloha emancipované a nepraktické novinářky Barbaře sedí a jako vždy je okouzlující nejen svým půvabem ale i hereckým projevem.

Bohužel se Stanwyck tentokrát nedostalo odpovídajícího hereckého partnera pro romantickou linku. Dennis Morgan není jako typ pro roli pilota špatný, ale nemá váhu Garyho Coopera, Henryho Fondy nebo Freda MacMurrayho. Výraznější mi přišli v podstatě všichni ostatní mužští představitelé včetně pilotova soka v lásce v podání Reginalda Gardinera i Sydneyho Greenstreeta jako pana Yardleyho. Ze všech nejzábavnější je ale S.Z. Sakall v roli maďarského kuchaře Felixe, kterému se dostalo těch nejlepších replik ve scénáři ("Blbonun, ovocní blbouni, to je ono."). Sakall byl skutečný maďarský emigrant (s Greenstreetem se setkal i v o tři roky straší Casablance), který si stejně jako jeho postava nezvykl na americkou kuchyni a po své manželce vyžadoval, aby mu na natáčení připravovala obědy středoevropských chutí.

Postavy procházejí zábavnými situacemi bláznivé komedie, které sice nejsou střídané v tempu scénářů Miloše Macourka, ale ani jednou jsem se nezačal nudit i kvůli skvělým dialogům ("-Nivní půdy jsou na pěstování nejlepší, ne?" - "Někteří lidé říkají, že ano, jiní, že ne." - "Ale co říkáte vy?" - "Já s nimi souhlasím."). Režie Petera Godfreyho sice není originální jako u Lubitsche nebo Wildera, ale dokáže udržet tempo a kontrolu nad veseloherní mašinérií i romantickými motivy. Velice dobře funguje dobová swingová hudba a melodie písně The Wish That I Wish Tonight zní jako balzám.

V roce natočil remake Vánoc v Connecticutu jako svůj režijní debut bývalý kulturista a budoucí guvernér Arnold Schwarzenegger a hlavní role v něm ztvárnili  Dyan Cannon, Kris Kristofferson a Tony Curtis. Podle kritických i diváckých reakcí však oprávněně upadl v zapomnění a dnes je spíše kuriozitou poptávanou snad jen videosběrateli. Původní Christmas in Connecticut jsou sice standardní, ale vysoce inteligentní zábavou. Což v porovnání se současnými svátečními romcomy není málo.