Opět americká vánoční romantická
komedie, ovšem s notně evropským duchem. Za ten můžeme děkovat režiséru
Ernstu Lubitschovi. Slavný tvůrce velice rád zasazoval zápletky svých filmů do
evropského prostředí a často adaptoval divadelní hry autorů ze starého
kontinentu, takže i tento přepis maďarské veselohry ponechal v kulisách
předválečné Budapešti. V souvislosti s režisérem se často hovoří o
tzv. „Lubitschově doteku (Lubitsch Touch)“, pro který ale neexistuje
jednoznačný výklad a různí filmoví publicisté ho vysvětlují jinak. Jedná se o
specifické kouzlo složené z ingrediencí typických pro Lubitschovu tvorbu, jenž
můžeme cítit i v tomto filmu.
Na rozdíl od jiných Lubitschových
komedií, jejichž protagonisté jsou diplomaté, šlechtici, podvodníci nebo
umělci, má Obchod za rohem navíc tu výhodu, že s jejími hrdiny a příběhem
(seznámení přes inzerát) se běžný divák může snadněji identifikovat. A díky
přirozeným výkonům sympatických herců Jamese Stewarta a Margaret Sullavanové
postavám opravdu od srdce přejete, aby skončila ruka v rukávě (do Kláry
Novakové bych se zamiloval hned). Dialogy jsou prošpikované ironickým humorem
(který nezapře židovský původ jejich autorů Raphaelsona a Lubitsche), jehož
nositelem je především prodavač Pirovič v podání původně německého komika
Felixe Bressarta („Budeme po zavírací hodině zdobit výlohu, takže nemusíme
večeřet s Lásloovými. Není to báječné?“).
Musím říct, že mě fascinuje Lubitschova inteligentní režie, která má všechno v pevných rukou, nebojí se netradičních záběrů (Klára vyzvedávající dopis na poště), ale zároveň neexhibuje a vše působí naprosto lehce a přirozeně. A jsem okouzlený nápady jako vyznáním citů při přesvědčování k nákupu náprsní tašky, od kterých by se autoři dnešních romantických komedií mohli učit. Okouzlit se nechali i Billy Wilder, který měl na stěně své kanceláře léta nápis „Jak by to udělal Lubitsch?“ a Nora Ephron, jenž námět o dvojici známých, kteří se najdou přes inzerát, zopakovala po svém v Lásce přes internet.
Co ale oproti některým jiným
Lubitschovým filmům chybí, je určité podivná morálka jeho postav. Takže hlavní
hrdinka to netáhne se dvěma kamarády najednou jako v Lásce mezi umělci
nebo nepodvádí svého manžela poté, co pro ni riskoval život, jako hrdinka jinak
povedené válečné komedie Být či nebýt. Chápu, že řadu dnešních diváků právě
tato témata na Lubitschovi přitahují, i když já se bez takových necudností
obejdu. Ve vánočně laskavém Obchodě za rohem ale pro ně není místo.
Ernst Lubitsch označil Obchod za rohem za nejpovedenější film, který natočil. Někteří kritici ho řadí do žebříčků nejlepších filmů všech dob. Já jim tento názor rozhodně rozporovat nebudu.
Žádné komentáře:
Okomentovat